Imaginárium Ondřeje Netíka
Imaginárium je určeno pro divadelní hraní RPG (Vypravěčskou hru). Jde o snadno zapamatovatelná pravidla, která minimalizují přerušování příběhu herní mechanikou. Zároveň podporují aktivní tvůrčí přístup hráčů k příběhu. Mimo určitých pravomocí ovlivnit směr vyprávění svými nápady jde především o divadelní ztvárnění rolí. Přes svou krátkost obsahují pravidla i několik rad, jak tento způsob hry zavést. Imaginárium je sepsáno s ohledem na více jak desetileté zkušenosti s vedením divadelně hraných RPG příběhů.
Jde o univerzální pravidla, to znamená, že umožňují vést příběh kteréhokoliv žánru. Od pohádky, detektivky, fantasy příběhu až po horor. Třeba i z pohledu nelidských charakterů, například zvířat, vampýrů, či skřítků. Přesto tu určité omezení je. Divadelní přístup Imaginária podporuje spíše komorní příběhy, divadelně uzavřená prostředí, sociální a intelektuální interakci. Akční kroniky plné bitek by v nich nejen nevyzněly, ale zjednodušené herní mechaniky mohou být příliš odhadnutelné pro dlouhodobější udržení adrenalinových scén.
Imaginárium je volně ke stažení na autorově webu www.vypravec.mysteria.cz. Předpokládají ale alespoň základní znalost her na hrdiny u vypravěče. Pro příklad co je možno v rámci divadelního Imaginária zažít se podíváme do dvou světů.
Sanatorium podvržených
Tento příběhový svět se odehrává v současnosti, zúžené na jediný komplex budov soukromého sanatoria pro choromyslnou mládež. V tomto ponurém prostředí snů a šílenství nejsou jen obyčejní pacienti, ale i personálem nerozeznaná skupinka podvržených, skřítčích duší žijících v lidském těle. Ti si zde stranou od banality světa tajně skládají své vlastní království z pokřivených snů ostatních bláznů. Toto strašidelně pohádkové, romanticky temné a mnohdy až šílené prostředí přiznává inspiraci v „Alence v zemi za zrcadlem“ především v mnoha místních charakterech. Počínaje despotickou Rudou královnou, šílenou baronkou kočkou Šklíbou, či její služebnou Alenkou.
V tomto prostředí se odehrává povídka Žabí triky Zeleného skřítka, která je součástí sbírky Hry s příběhem: Zločin a trest. Povídka navazuje na knihu Zelený skřítek a děvčátko jménem Diana a představuje bezprostředně následující události po jeho návratu z Temného lesa, kde se zdržel déle, než slíbil své paní Eleonor.
Opozitem tohoto pokřiveného království je pak „Temný les“ nacházející se za hraniční zdí sanatoria. Na tomto děsivém místě se skrývají temné mýty dávnověku i hladoví netvoři. Obyvatelé hvozdu jsou pověstní svou krutostí a silou. Nejlepší z nich můžete poznat v povídce Modroočko, která je součástí sbírky Hry s příběhem: Ocel a krev.
Autor, Ondřej Netík, vedl v sanatoriu a přilehlém lese své kroniky v letech 2005-2007 a mimo povídek můžete jeho svět navštívit i skrze knižní trilogii Zelený skřítek, Meluzína a Tanečnice. V knize Tanečnice, věc názvem Sined, byl dokonce použit přesný přepis herních dialogů. Vypravěč a autor v jedné osobě nahrával hru na přenosný mp3 přehrávač. Jen pro zajímavost, kroniky Meluzíny představují cca 100 hodin vyprávění a Tanečnice okolo 80 hodin.
Povídka Modroočko uvádí na pravou míru jednu z legend, která se objevuje v knize „Meluzína dívka jménem Ema“. Vypráví o tom, jak syrová a krutě násilná může být pravda o slavném zachránci.
Pevnost na hraně
Ve druhé autorově povídce, která je součástí sbírky Hry s příběhem: Ocel a krev - Poslední z dávných vládců - navštívíte novější svět Ondřeje Netíka. I ten má základ v lidské realitě. A to přímo u nás v Čechách za Rakouska-Uherska. Byť je toto prostředí navíc okořeněno vesnickou formou temné GOTHIC atmosféry. Inspirací pro tuto kroniku se autorovi stal Karel Jaromír Erben, jeho Kytice a Pohádky. Příběh přebírá Erbenovu tragičnost a osudovost. Autor jen změnil úhel pohledu – hrdiny jeho RPG hry nejsou lidé, ale strašidla.
To dostává hráče do obrácené situace: Jak se cítí ženou opuštěný vodník? Jak zareaguje polednice, když lidé nechtějí dostát svému slibu? Jak může mýtická bytost přežít ve světě, který převzal člověk? Ve světě, kde jsou nesmrtelní pronásledování a a nenáviděni, kde mizí poslední divoká místa a studánky ve jménu pokroku.
Tato povídka vznikla jako seznámení hráčů s prostředím a některými neobvyklými zákonitostmi zásvětí – světa strašidel, také jako charakterizace jednoho z úhlavních nepřátel. Jde o první náhled a počátek blížících se událostí. Tak si i vy vychutnejte myšlenky, jak to celé může pokračovat a dopadnout - zvláště ve stínu Erbenovi tragičné osudovosti.